P\u0159\u00edle\u017eitostn\u00e1 po\u0161tovn\u00ed zn\u00e1mka ur\u010den\u00e1 pro Evropu: Hra\u010dky \u2013 stavebnice Merkur vy\u0161la 6. 5. 2015. Jej\u00ed hodnota je jak jinak 25 K\u010d<\/strong> a vy\u0161la na tiskov\u00fdch listech po 6 kusech v barevn\u00e9m ofsetu. \u00a0Jej\u00ed rozm\u011bry jsou 33 x 33 mm, autorem v\u00fdtvarn\u00e9ho n\u00e1vrhu je Pavel\u00a0Sivka.<\/p>\n Na zn\u00e1mce najdete\u00a0kolejov\u00fd je\u0159\u00e1b sestaven\u00fd z barevn\u00fdch d\u00edlk\u016f stavebnice Merkur a v okol\u00ed obrysy dal\u0161\u00edch d\u00edl\u016f stavebnice. A \u017ee jste u\u017e hra\u010dky vid\u011bli i na zahrani\u010dn\u00edch zn\u00e1mk\u00e1ch? No ano, PostEurop \u2013 asociace ve\u0159ejn\u00fdch evropsk\u00fdch po\u0161tovn\u00edch oper\u00e1tor\u016f<\/strong> toti\u017e vyhl\u00e1sila spole\u010dn\u00fdm t\u00e9matem zn\u00e1mky EUROPA pro leto\u0161n\u00ed rok pr\u00e1v\u011b hra\u010dky.<\/p>\n Pro\u00a0\u010ceskou republiku byla tedy vybran\u00e1 legend\u00e1rn\u00ed kovov\u00e1 stavebnice Merkur, jedna z nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edch hra\u010dek vyr\u00e1b\u011bn\u00e1 na na\u0161em \u00fazem\u00ed,\u00a0kter\u00e1\u00a0se proslavila po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b. Z\u00e1kladem stavebnice jsou p\u00e1sy a profily r\u016fzn\u00fdch rozm\u011br\u016f z lakovan\u00e9ho plechu, do kter\u00fdch byla vyvrt\u00e1na s\u00ed\u0165 otvor\u016f. Tak je mo\u017en\u00e9 d\u00edlky spojit \u0161roubky a mati\u010dkami. Stavebnice obsahuje tak\u00e9 dal\u0161\u00ed sou\u010d\u00e1stky, jako jsou h\u0159\u00eddele, r\u016fzn\u00e1 ozuben\u00e1 i neozuben\u00e1 kola, ve vybran\u00fdch sad\u00e1ch byly ale k nalezen\u00ed i r\u016fzn\u00e9 kladky, buldozerov\u00e9 p\u00e1sy, nebo i elektromotorky. Z Merkuru je mo\u017en\u00e9 postavit r\u016fzn\u00e9\u00a0realistick\u00e9 konstrukce a\u00a0stroje. Proto asi nikoho nep\u0159ekvap\u00ed, \u017ee variabilita a neomezenost pou\u017eit\u00ed umo\u017e\u0148uje d\u011btem roz\u0161i\u0159ovat jejich fantazii, zru\u010dnost a kreativitu.<\/p>\n <\/p>\n \n D\u00e1le byl vyd\u00e1n tak\u00e9 n\u00e1lepn\u00ed list – tyto listy se vyd\u00e1vaj\u00ed\u00a0spole\u010dn\u011b se zn\u00e1mkou stejn\u00e9 emise. Krom\u011b nalepen\u00e9 zn\u00e1mky a otisku raz\u00edtka jsou zde tak\u00e9 uvedena jm\u00e9na autor\u016f pod\u00edlej\u00edc\u00edch se na v\u00fdrob\u011b zn\u00e1mky.<\/p>\n Zdroj: \u010cesk\u00e1 po\u0161ta<\/a>, anglick\u00e1 verze<\/a> pro \u0161\u00ed\u0159en\u00ed informac\u00ed zahrani\u010dn\u00edm postcrosser\u016fm \ud83d\ude42<\/p>\n Technick\u00e9 pam\u00e1tky: 130 let Moldavsk\u00e9 dr\u00e1hy<\/strong><\/p>\n P\u0159\u00edle\u017eitostn\u00e1 po\u0161tovn\u00ed zn\u00e1mka, kter\u00e1 takt\u00e9\u017e vy\u0161la 6. 5., byla nazv\u00e1na Technick\u00e9 pam\u00e1tky: 130 let Moldavsk\u00e9 dr\u00e1hy.\u00a0M\u00e1 hodnotu 13 K\u010d<\/strong> a byla vyti\u0161t\u011bna pomoc\u00ed rota\u010dn\u00edho ocelotisku v \u010dern\u00e9 barv\u011b na tiskov\u00fdch listech o 30 kusech v rozm\u011bru zn\u00e1mky 40 x 23 mm. V\u00fdtvarn\u00fd n\u00e1vrh provedl Adolf Absolon a autorem rytiny je Martin Srb.<\/p>\n Tato kr\u00e1sn\u00e1 \u010dernob\u00edl\u00e1 zn\u00e1mka vyobrazuje vlak s lokomotivou Louny na n\u00e1dra\u017e\u00ed v Dub\u00ed (d\u0159\u00edv Ober \u2013 Eichwald). Jako p\u0159edlohu v\u00fdtvarn\u00edk pou\u017eil dobovou fotografii z roku 1884.<\/p>\n Jen tak pro zaj\u00edmavost: Moldavsk\u00e1 horsk\u00e1 dr\u00e1ha, zn\u00e1m\u00e1 tak\u00e9 jako Kru\u0161nohorsk\u00e1 \u017eeleznice \u010di Teplick\u00fd \u201eSemmering\u201c je \u017eelezni\u010dn\u00ed tra\u0165, kter\u00e1 spojuje Most s Moldavou v Kru\u0161n\u00fdch hor\u00e1ch. Sv\u00e9ho \u010dasu vedla a\u017e do sask\u00e9ho Freibergu. P\u0159esto\u017ee postupem \u010dasu ztratila mezin\u00e1rodn\u00ed v\u00fdznam, pat\u0159\u00ed st\u00e1le k nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm lok\u00e1lk\u00e1m u n\u00e1s.<\/p>\n Zn\u00e1mka byla vyd\u00e1na v \u00faprav\u011b tiskov\u00e9ho listu i zn\u00e1mkov\u00e9ho se\u0161itku s 8 zn\u00e1mkami a 2 x 2 r\u016fzn\u00fdmi kup\u00f3ny.<\/p>\n Zdroj a v\u00edce informac\u00ed: \u010cesk\u00e1 po\u0161ta<\/a><\/p>\n Pra\u017esk\u00fd hrad: Hans von Aachen – Hlava d\u00edvky<\/strong><\/p>\n Ke konci kv\u011btna, p\u0159esn\u011bji 27. 5. 2015 vy\u0161la\u00a0dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitostn\u00e1 po\u0161tovn\u00ed zn\u00e1mka. Jedn\u00e1 se o Pra\u017esk\u00fd hrad: Hans von Aachen \u2013 Hlava d\u00edvky. Hodnota t\u00e9to zn\u00e1mky je 34 K\u010d<\/strong>, nach\u00e1z\u00ed se na tiskov\u00fdch listech o 4 kusech a jej\u00ed rozm\u011bry jsou 40 x 50 mm,\u00a0vyti\u0161t\u011bna byla ocelostiskem z ploch\u00fdch desek v barv\u00e1ch \u010dern\u00e9, \u010derven\u00e9, orkov\u00e9, hn\u011bd\u00e9 a modr\u00e9. Rytinu vytvo\u0159il\u00a0Milo\u0161 Ondr\u00e1\u010dek.<\/p>\n Zn\u00e1mka zobrazuje obraz n\u011bmeck\u00e9ho mal\u00ed\u0159e Aachena namalovan\u00fd kolem roku 1600. Tento obraz je k nalezen\u00ed v expozici Obraz\u00e1rny Pra\u017esk\u00e9ho hradu. Autor\u00a0vynik\u00e1 osobit\u00fdm stylem, kter\u00fd je zalo\u017een\u00fd p\u0159edev\u0161\u00edm na portr\u00e9tn\u00edm mistrovstv\u00ed. Jako vynikaj\u00edc\u00ed kresl\u00ed\u0159 a mal\u00ed\u0159 se suver\u00e9nn\u00edm rukopisem byl mistrem elegantn\u00edch postav a tv\u016frcem obl\u00edben\u00fdch \u017e\u00e1nrov\u00fdch sc\u00e9n, v portr\u00e9tech dok\u00e1zal vystihnout v\u00edce ne\u017e jen fyzickou podobu.<\/p>\n Se zn\u00e1mkou byla vyd\u00e1na i ob\u00e1lka prvn\u00edho vyd\u00e1n\u00ed v\u010detn\u011b p\u0159\u00edle\u017eitostn\u00e9ho po\u0161tovn\u00edho raz\u00edtka. V obrazov\u00e9 \u010d\u00e1sti ob\u00e1lky, stejn\u011b tak jako na raz\u00edtku je detail z obrazu Minerva uv\u00e1d\u00ed Apollona. Ob\u00e1lka je vyti\u0161t\u011bna ocelotiskem z plochy v barv\u011b hn\u011bd\u00e9.<\/p>\n Zdroj a v\u00edce informac\u00ed: \u010cesk\u00e1 po\u0161ta<\/a><\/p>\n Kr\u00e1sa na\u0161\u00ed vlasti: Nejv\u011bt\u0161\u00ed hradn\u00ed z\u0159\u00edcenina v \u010cR – Rab\u00ed<\/strong><\/p>\n Dal\u0161\u00ed novinkou\u00a0vydanou 27. 5. 2015 je zn\u00e1mka Kr\u00e1sy na\u0161\u00ed vlasti: Nejv\u011bt\u0161\u00ed hradn\u00ed z\u0159\u00edcenina v \u010cR \u2013 Rab\u00ed. Zn\u00e1mka v hodnot\u011b 17 K\u010d<\/strong> vy\u0161la v rozm\u011bru 40 x 26 mm na tiskov\u00fdch listech po 8 kusech,\u00a0vyti\u0161t\u011bna je ocelotiskem z plochy desek v barv\u00e1ch \u017elut\u00e9, modr\u00e9, \u010derven\u00e9, zelen\u00e9 a \u010dern\u00e9. V\u00fdtvarn\u00fd n\u00e1vrh vytvo\u0159il Adolf Absolon a autorem rytiny je Martin Srb.<\/p>\n N\u00e1m\u011btem byl\u00a0pohled na hrad Rab\u00ed od v\u00fdchodu, kter\u00fd poskytuje pohled na rozs\u00e1hlou hradn\u00ed z\u0159\u00edceninu v cel\u00e9 d\u00e9lce 170 m. Nejstar\u0161\u00ed je hlavn\u00ed obytn\u00e1 v\u011b\u017e a tak\u00e9 kostel Nejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00ed Trojice v podhrad\u00ed. Naopak nejmlad\u0161\u00ed \u00a0z konce 14. stolet\u00ed je vn\u011bj\u0161\u00ed opevn\u011bn\u00ed, do kter\u00e9ho byla zabudov\u00e1na tzv. T\u0159et\u00ed br\u00e1na.<\/p>\n Se zn\u00e1mkou byla vyd\u00e1na ob\u00e1lka prvn\u00edho dne a p\u0159\u00edle\u017eitostn\u00e9 po\u0161tovn\u00ed raz\u00edtko. V obrazov\u00e9 \u010d\u00e1sti ob\u00e1lky je tzv. T\u0159et\u00ed br\u00e1na. Ob\u00e1lka je vyti\u0161t\u011bna ocelotiskem z plochy v barv\u011b \u010dernozelen\u00e9. Do raz\u00edtka byl pou\u017eit erb p\u00e1n\u016f z R\u00fdzmberka, kte\u0159\u00ed se nejv\u00fdznamn\u011bji zapsali do historie hradu.<\/p>\n![\"image_4215\"](\"https:\/\/postcrossing.cz\/blog\/wp-content\/uploads\/2015\/06\/image_4215.png\")
<\/a><\/a><\/a><\/a><\/a><\/a><\/a><\/a><\/a>